Ano, jsem zpět. Nadšená, očištěná a připravená. Strávila jsem měsíc v Thajsku a dovolila si mít prostor sama pro sebe. Odjela jsem s cílem opravdu poctivě vypnout, načerpat sílu a získat inspiraci. To se povedlo. Na svých cestách jsem si připomněla několik klíčových věcí, které bych ráda sdílela. Pro mě se z tohoto stala mantra na rok 2023 a nepochybuji, že díky ní dokážu zázraky😊
Zastav se.
Ten, kdo miluje svoji práci, buduje, je součástí celku na kterým mu záleží, moc dobře chápe, co se stane, když se řítí tvrdě dopředu. Občas nic moc skvělého. Jako manažeři si poctivě střežíme prostor, kdy se zastavíme, rozhlídneme kolem a vybereme ideální směr. Během posledních let se nám zastavovalo podstatně hůře. Z trhu se stal kolotoč a ten nám zakroutil žaludkem. Vyčerpávající. Nedávno jsem na LI četla, jak funguje mozek manažera po několika online schůzkách v řadě. Bez přestávky. Nebudu si hrát na uvědomělého a vyklidněného pracanta, já nemám zájem po každém meetingu pauzovat, raději se dopředu připravím a jedu. Důležité ale je, že si čas řídíme sami a tím pádem si dovolujeme také ten čas nemít. Záleží mi na tom, aby moje práce byla úspěšná, efektivní a produktivní. Není tedy vhodné zapomínat, že se musíme opravdu hlídat. Pauza, odstup a přemýšlet. Jednoduché.
V jednoduchosti je krása.
Ten, kdo byl párkrát v Asii mi zřejmě rozumí. Občas to tam vypadá, jako by to fungovat moc nemělo. Opak je ale pravdou. Funguje to tam skvěle. Já jsem o tom přemýšlela a došla jsem k závěru PROČ. V Thajsku probíhá komunikace v angličtině velmi jednoduchou formou. Stačí tedy výstižně říct, co chcete, co potřebujete, CÍL. Hotovo. Není to pouze o tom, že dokážeme jasně pojmenovat svůj cíl, je to také o ochotě, přístupu a schopnostech těch správných lidí. Uvedu příklad. Chtěla jsem se dostat na ostrov. Nevymýšlela a neplánovala jsem osobně, jak se tam dostanu. Vždyť to není moje parketa. Vždyť jsem ani pořádně nevěděla, kde jsem. Klíčem bylo říct svou potřebu tomu správnému člověku. Důležité na tomto příběhu je, čeho jsem vlastně tímto jednoduchým přístupem docílila. Večer jsem pánovi, kterej mě vezl na hotel řekla, že ráno chci jet na zmíněný ostrov. Požádala jsem ho, o ranní transfer do přístavu. V 9:00 na značkách. V přístavu tento pán vykomunikoval s zřejmě organizátorkou všeho, co vlastně chci a ta nám pověděla, že 13:30 odjíždí loď. Já jsem ale chtěla jet hned, a tak jsem se zeptala. OK, jaké jsou možnosti, chci jet hned. Byli 3 a ta nejlevnější byla kupodivu ještě levnější, než odjezd 13:30 běžným trajektem. Milou paní to stálo cca 5 minut telefonování a výsledkem bylo slastné: OK, GO. No není to paráda? Jak se dostanu z Vídně jsem řešila skoro 4 dny. Navrhuju, abychom eliminovali problém a komplikace a trochu se zamysleli nad tím, o co naším přístupem vlastně usilujeme a co naším přístupem také předvádíme.
Take care.
Zlobíme se občas na lidi kolem sebe kvůli tomu, jak se k nám chovají. Jak se ale chováme sami k sobě? Přijde mi, že se intenzita nemocí zvýšila a odmítám to připsat na účet Covidu. Pravdou je, že o sebe opravdu zapomínáme pečovat. Po svých zdravotních komplikacích a reakci organismu na klid jsem se svýmu tělíčku omluvila. Slíbila jsem mu, že mu pomůžu, a to taky udělám. Tempo, stres, vytížení přináší spoustu dobrého, občas jsme ale slepí k tomu špatnému, které se nám zrovna nehodí. To spatné nás pak může dovézt k tomu, že si nedokážeme představit, jak budeme perfektně fungovat bez měsíční dovolené v Thajsku. A to podle mě není nic moc dobrýho. Takže pozor pozor. Take care.
Závěrem bych tedy ještě zmínila, že jsem poprvé v životě strávila 8 nádherných dní sama v Thajsku a další týdny v přítomnosti skvělých lidí, kteří mě inspirovali. Co jsem si z toho také vzala bylo, že strávit nějaký čas sama, je těžce očistné a opojné. Nebudeme to říkat manželovi, ale já si pomalu nevybavuju dovolenou, kdy jsem byla šťastnější a tak naplno přítomná. Holt, potřebovala jsem prosto.
Ráda bych poděkovala také šéfovi, kterej můj útěk přežil a akceptoval a důvěřoval mi, že se i přes svou nepřítomnost postarám o to, že vše důležité zvládneme. No. Já jsem připravená. Dočerpala jsem vše, co bylo potřeba. Postarám se o to, aby to tak ideálně na pořád zůstalo a spolu s kolegy toho zvládnu ještě víc, než bude šéf předpokládat. Jelikož jsem teď až odporně pozitivní, bych také dodala, že mi je naprosto jasný, že budeme řešit tuny problémů, jako vždy…..ale já se jich nebojím, protože mám sílu je vyřešit. Problém ve výsledku je jen to, co sama označím jako problém.
Jsem zpět. A tím nemyslím z dovolený 😊