Nejsem #katastrofaLOVER. Za 10 dní – 30% budgetu v potvrzených nástupech u klientů na kvartál. Co s tím? Můj únor. Vysněný stav každýho business managera po návratu z parádní dovolené. Na Linked Inu se sdílí duhový úspěchy s cílem motivovat a oslnit. ALE… není to vždy růžový, a tak cítím, že je potřeba popsat i nějakej ten průser, kterej je naprosto běžnou součástí pracovního života každýho z nás. Utopie superlativů v pracovním světe neexistuje.
Pojďte se tedy se mnou podívat na situaci, kterou zpětně hodnotím jako jeden ze tří největších šoků, které jsem za posledních pár let zažila. A úspěšně #přežila ❤🚀
Nábor do kmenového stavu. Permanent Placement. Recruitment. Je to práce s lidmi. Selíš lidi. Je to náročnější než prodávat trubky. Ty totiž nemluvěj. Prodáváme službu, která se chová jako želatina. Někdy pevně drží a jindy se prostě rozteče i přes dodržení toho správného receptu. S nějakou podobnou #businessŽELATINOU pracují ve většině společností všichni a věřím, že se mnou teď manažeři soucítí. Zažil to každej.
Co se stalo? No, nic moc hezkýho. Během takřka dvou týdnů klient posunul velký projekt, několik klientů z důvodu situace na trhu práce zrušili, nebo také posunuli nástupy a několik expertů prostě do zaměstnání nenastoupilo. Ano, 30% budgetu za kvartál není extrémně závratná hodnota, když si vezmete velikost mého oddělení, dvě země, celou firmu. No, ale faktem zůstává, že to zabolí. je to pořád 60 tis euro a v EBITDA to udělá bordel. Zabolí to hlavně v rovině motivace. Člověk na něčem dlouho a poctivě maká a výsledkem je, že musí ještě víc zabrat. Je třeba v sobě najít sílu a vytvořit plán na to, abychom v krátkém čase ( oprava…ve VELMI krátkém čase) nahradili propad.
No, a ono se nám to během takřka 3 týdnů povedlo. Teď je chvilku prostor na WOW. To mě opět přivádí k myšlence, že ty krize opravdu mají s odstupem času dost pozitivní vliv na směřování businessu. K posunu. V mých očích totiž můj tým zvládl skoro nemožné. Teď to zavání tou utopií plnou superlativů 😊. No, ale opak je pravdou. Já jsem sledovala skoro celý měsíc, jak se konzultanti bičují pod tlakem z nezdaru a ztráty k extrémní produktivitě, která je stála spoustu sil. To zase tak krásně už nezní. Spíše se nabízí zmínit obdiv.
Před tím, než budu pokračovat bych ráda ocenila všechny kolegy, se kterým jsem na nápravě pracovala. To, co jste totiž předvedli není skvělý, je to totiž #výjimečný. Další myšlenka do placu. Z krize vybruslíme jen společně, a to pouze díky našim schopnostem a přesvědčení. #díky
Teď pojďme trochu do metodiky zvládání této nebo jiné krize. Co je potřeba tedy udělat pro to, abychom v rychlém čase udělali obrovskou změnu? Na velký změny jsem já expert. Znova od nuly prostě funguje. Zazpíval to bauch a tím pádem je to pravda (lol). Viz níže popisuji pouze základní kroky. Nevěnuji se dalším důležitým momentům a okolnostem.
- Nádech, výdech, vyhrnout rukávy
V prvním momentu je třeba si uvědomit, že máme MOC věci, které se dějí ovlivnit. Je potřeba se na chvíli zastavit a připravit se na to, co bude následovat. Je potřeba připravit tým a nastavit vhodně očekávání. Co je potřeba eliminovat je stres, ten nás totiž žene do zmatku a ten je silně kontraproduktivní. Být správně nastaven a připraven je velký předpoklad úspěchu. Věřme si.
- Připravit plán
Občas mi přijde až úsměvné, že za plán může někdo považovat ,,zlepšíme se v XY,, nebo ještě efektnější výrok typu ,,zaměříme se na zlepšení,,👌. Máme hotovou analýzu? Super, můžeme plánovat. Plán je potřeba připravit detailní, vnímat rizika, vědět přesně kdy, kde, kdo a co se bude dít. Je třeba zvážit možnosti, časový rámec a najít balanc. Rozhodně určit jasný cíl. Plán není o směru a našich tužbách. Plán je promyšlený, propočítaný a stále kontrolovaný. Je opřený o data. Nelze uhnout. V našem případě jsem rozsekala týden na jednotlivé dny a ty dny ještě do dvou částí.
- Propojení informací
Plán tedy máme, teď je ale potřeba si pohlídat, že mu všichni rozumí. To je pro mě většinou nejsložitější moment. Nejvíce riskantní. Pochopení potřebujeme k tomu, abychom mohli vyžadovat naplnění naší dohody. Já počítám vždy s pravidlem tří dnů. Většinou se mi stává, že v prvním momentu, kdy překopám od základu fungování a značně se odchýlím od běžného fungování týmu, se s novou realitou všichni smiřují, druhý den najíždějí a ladí a třetí den už všichni plachtíme na stejné lodi.
- Důslednost a přehled
Náročná je jak analýza, tak tvorba plánu a propojení informací ve velmi krátkém čase. Nejnáročnější pro mě osobně je ale dohled nad tím, že nás opravdu všechny kroky vedou ke stanovenému cíli. Vyžaduje to soustředění, kontrolu dobře zvolených kritérií, a ne tak populární vyžadování toho, aby všichni splnili správně a v čas svůj díl práce. Obecně nesouhlasím s tím, že kdokoliv z nás záměrně neplní své úkoly. Myslím, že je to pouze o prioritách, systému a také důslednosti každého z nás dělat to, co se nám občas i nechce. Já nemám ráda každodenní kontrolu, protože týmu věřím. Proto jdu mimo svůj komfort.
Stále vnímám, že největším blokem zaměstnanců je při řešení krizí a problémů fakt, že MOHOU ovlivnit vývoj následujících minut, hodin, dnů a být součástí změny. Zmobilizovat organismus a nastavit hlavu na to, že neexistuje problém. Ano, je to stres, ale čím více překážek překonáme, tím nižší budou ty následující. Myslím, že se spoustu z nás podceňuje.
Proč jsem psala, že jsem za tuto krizi ráda? Protože vidíme, čeho jsme schopní. Dokážeme opravdu rychle zareagovat na komplikaci i většího charakteru. Otevřely se nám nové dveře, protože jsme vymysleli a aplikovali jiný systém fungování, který je jak jde vidět pro zmíněnou problematiku funkční.
Teď jdu projít dalšími dvěma fázemi, které po zvládnutí krize následují, to už je pohoda. + taky zkusím eliminovat i ten faktor náhody.
Držte se a věřte si. Katastrova je, nemít možnosti…. ne jich mít milion a jen si neumět vybrat
#luvTHEMall