Ráno jsem se vzbudila a při přípravě snídaně jsem začala přemýšlet, jak moc mi vadí, že mí internetoví kluci našli můj pracovní Instagram, skrz který na mě zaútočili. Udělám s tím něco? Počkat. Já nemám žádnej pracovní Instagam. LOL. Opět sen. Grrr.
Během jedné noci se mi zdají 2-4 sny. Jeden je většinou nějaký záblesk z minulosti, druhej noční můra a třetí buď pokračování jednoho z předešlých snů nebo taková ta reálná situace, která mě pak překvapí v tom mým ,,vzbuzeným,, světě.
Mini sny o reálných situacích:
Tyhle sny mě vyvádějí z míry. Jaký to jsou sny? Je to krátkej sen o tom, že jsem udělala něco naprosto běžného. Zdálo se mi například, že jsem šéfovi odsouhlasila projekt, zaplatila objednaný zboží, domluvila si oběd s kámoškou, potvrdila dovolenou… a pak.. v tom ,,vzbuzeným,, světě o pár dní později zjistím, že se to nestalo. Naštěstí mi to vždycky dojde, a tak nevypadám jak kráva, co má přeludy. Rozhodně mě to ale znejistí. Ve chvíli, kdy jsem přetížená mi chce zřejmě mozek pomoct a začne řešit tyto mini situace ve spánku. Super. Děkuji. Prosím nepokračuj, já to zvládnu sama.
Noční můry mě pronásledují odmalička. Nejhorší ale je to, KDY přicházejí v té největší intenzitě. Přicházejí, když jsem v psychické pohodě. Svině. Většinu času jsem ve stresu, nevyspalá, přepracovaná, pod tlakem a v zápřahu. Když na sobě začnu pracovat, tak jsem během pár dnů fit. A co je známkou toho, že jsem se vyhrabala ze svých trablů? Je to zasraná noční můra.
Jako bych si sama nedovolovala bejt nikdy úplně v pohodě. Nějaký to peklíčko je přece třeba začlenit do každýho dne, abych náhodou nevyšla ze cviku a nezapomněla bojovat.
Ty mé sny se mnou umí fuckT vyjebat. Nejde to říct slušně. Ráno se vzbudím buď vyděšená, nebo vystresovaná, nebo naštvaná. Neměla bych přes noc spíše odpočívat? Mám strašně živý sny. Já opravdu během toho snu nepoznám, že sním. Někdy je to až tak moc šílený, že si říkám ,, Pff. Tohle není možný. Takové věci se ti nedějí. To je sen. Vzbuď se, vzbuď se vzbuď se,, a co mi mozek na oplátku přihodí? Bez výčitek mě v tom snu naoko vzbudí a pokračuje v noční můře dál. Tomu říkám opravdu prvotřídní vyjebání s mým vědomím a nevědomím. Sakra.
Je několik snů, které mi uvízly v paměti. Z nějakého důvodu se k nim stále vracím. Takže si jdu udělat velmi profesionální rozbor. Třeba to zmizí.
Půjdeš do basy, holčičko.
Minimálně polovina snů, který se mi zdá je o tom, že omylem někoho zavraždím a ve chvíli, kdy chci zdrhnout nebo tu situaci vyřešit, vraždím omylem dál. Stane se ze mě masovej vrah a já přemýšlím, co budu dělat? Jak se to zrovna mně mohlo stát? Jak jsem to vlastně udělala? Vůbec si nepamatuju, to zabití. Co se to děje? Problém je, že když člověk vystřílí nějakou hospodu a zabije třeba 10 lidí, asi do basy nepůjde pouze na 2-3 roky. Můj největší děs tkví v tom, že jsem sama vlastním přičiněním, provedla naprosto odporné věci, díky kterým půjdu sedět. Sama sebe nenávidím a řeším, co budu dělat? Já přece nemůžu jít na 20 let do basy. Většinou se vzbudím ve chvíli, kdy z různých směrů uvažuju o tom, jestli prubnu basu, nebo jestli se zabiju. Do basy jsem to ještě nikdy nedopracovala, ale pamatuju si, že odvahu zabít se jsem jednou posbírala. Neprofesionální rozbor: může to bejt o tý svobodě, na kterou jsem tak děsně citlivá. Přijít o ní je pro mě dost podobný, jako umřít. Kdo ale může za to, že jsem o ni přišla? Jen já.
Tajemství.
Už tak před 15 lety se mi začal zdávat jeden sen, který se tak různě zjevoval a zjevil se znova tento týden. Zdálo se mi, že jsem byla s bráchou na terase u nějaké bohaté holky, kamarádky. Ta se ale chovala strašně odporně a já se vytočila, když už to opravdu překročilo všechny meze a dala jsem jí facku. Ona spadla, rozbila si hlavu a umřela. No a jak jsem reagovala? S bráchou jsme ji zakopali někde na poli za vesnicí a žili dál. Jenže jsme žili s tou strašnou tíhou té vraždy, tajemství. S tím strachem, že na to někdo přijde. Naposledy se mi zdálo, že na tom místě, kde leží, budou dělat developeři projekt a já si říkala: ,,Tvle, je možný aby po tolika letech vůbec přišli na to, že jsem ji zabila?,, Tenhle sen mě hrozně tlačí. Nepostavila jsem se tomu problému čelem, zatáhla do toho bráchu. Už nemůžu vycouvat. To tajemství mě požírá. Většinou regiznuju, protože si za to můžu sama. Truchlím nad svojí vlastní nekompetentností. Neprofesionální rozbor: Nenávidím lež. Problém ale je, když lhát musím. Podle mě je to sebedestruktivní akt mého mozku, kterej mě trestá. Nutí mě řešit i to, co nechci, aby mohl přijít s jinou noční můrou.
Útěk před zlynčováním
Tohle se mi zdálo už jako malinkaté holčičce. Zdálo se mi, že mě unášely pohádkové postavy (třeba Rumcajs mě chtěl ugrilovat). Byla jsem v zajetí a bezmocná. Nejvíc mě vytáčí to, že jim občas pomáhá v mém obelstění nějaká baba. Primárně jsou v tom ale muži, kteří mě prostě chtějí unýst a udělat mi něco moc moc zlýho. Pronásledují mě, honí mě, manipulují s mým okolím a chtějí mě zajmout. Já jen utíkám. Run run run. Jeden sen z téhle série mě zaujal. Zdálo se mi, že kult kluků, kteří nenávidí ženy, je honí a následně vraždí. Upalují, topí a tak. Jako hon na čarodějnice. Mě chtěli utopit. Tak jsem běžela a když mě obklíčili, prostě jsem skočila do rybníku. Plavu, plavu a najednou vidím ty ženy, které utopili a jsou přetvořené v různé druhy ryb. Jsem fascinovaná, jak to sedí na jejich život na souši. Hejno štik, hejno kaprů, atd. Koukám se dál a vidím, úplně na dně stůl s lamičkou, u které sedí tři krásné ženy. Volají na mě: ,, Neboj, ty se neproměníš, jen některé ženy dokáží žít jak pod vodou, tak na souši,,. Jako by mi bylo tohle privilegium naprosto jasné a s klidem přišel výsměch těm dementům, co jsou na hoře a chtěli mě utopit. Neprofesionální rozbor: Pořád slyším, jak jsou ženy špatné. V čem nejsou dobré. V čem jsou jiné lepší. A slyším to primárně z úst mužů. Nepříjemné, nemám to ráda. Připadám si méněcenná a děsí mě to ve snu.
Muž, který neexistuje…
Tohle není celý jen noční můra. Ono je to v první části děsivě nádherný a pak velmi, velmi špatný. Překvapuje mě, že je v této roli občas jeden kluk, kterýho znám. To až poslední roky. Většinou se mi zjevuje ten, kterýho jsem nikdy v životě neviděla. Je to stále ta samá písnička. Všimnu si ho, nedokážu bez jeho přítomnosti ani dýchat a jsem jím pohlcená. Před tím, než mu stihnu říct, jak je pro mě nepostradatelnej, mi moc moc ublíží a všechno hezký na mým světě napořád zmizí. V tom snu zažívám fakt hroznou bolest. Jednou se mi zdálo, že jsem s pánem měla lásku, pak jsem se začala soustředit na sebe a on mě opilej naložil do auta a řekl, že když nebudu s ním, tak nebudu VŮBEC a napálil se mnou ve vysoké rychlosti do baráku. Taky se mi zdálo o tom, jak jsem potkala na akci kluka, bez kterýho nechci dýchat. Nebyla jsem tam ale s ním, přišla jsem s jiným. Jen jsem ho pozorovala. Odešel ven, šla jsem za ním a najednou koukám, že leží na štěrku na parkovišti. Ztrácím vědomí a říkám mu, ty si mi něco hodil do pití? Myslela jsem, že umřu. Měla jsem ve snu total high situaci. Probrala jsem se a on mi to vysvětlil. Chtěl mě potrestat, chtěl mi ublížit. Podařilo se. Napadlo mě i několik snů, kde mi ho někdo vzal a on to prostě dovolil… třeba baba, nebo policie a hasiči. Vždycky mi ublíží. Ublíží mi tím, že mě chtějí zranit. Ublíží mi tím, že jim nestojím za to, aby pro to, bejt se mnou prostě něco udělali. Neprofesionální rozbor: Muži mě fascinují, a tak mi musí mozek pro jistotu neustále připomínat, že toho nejlepšího už mám a ti ostatní mi jen lžou a balamutí mě. Pozlátko lepšího štěstíčka je lež.
No, těším se na další drama dnešního večera. Kdyby se mi jednou zdálo něco hezkýho… bylo by to překvapení. Dnes večer asi zase umřu, nebo budu šílet. Těším se.
#ble
#vzdávámse