Přeskočit na obsah

Ola, MAJ krýpy pýpl. CO TEĎ? gi mi #comment

    No tak co budeme dělat? Wedos se mě tu ptá, jestli mám prodloužit předplatný svýho webísku na další rok a já si říkám, zda opravu mám? Narovinu? Vyměkla jsem. Ve chvíli, kdy mi ho začaly číst stovky lidí jsem si řekla, že už to postrádá ten můj kýžený smysl. Prostě mít svůj prostor, kde si mohu to, co chci, naplno říct primárně pro sebe a své dobro. Můj prostor, kde se necítím, nějak potlačovaná. Už vůbec né konfrontovaná. Můj vlastní ekosystém. Bylo to čistě mé endemické prostředí, kde jsem se cítila bezpečně… ale nakonec jsem to propálila. Šla jsem trošilinku s kůži ven. Svěřila se pár lidem o své existenci. Na pohodu propálila na DDR.  Váhám, váhám. Mám či nemám?

    Nebudu lhát. Necítím se uplně komfortně vypouštět na světlo světa mé niterné názory, přestavy a úvahy, když vím, že mohou být hodnoceny. Když mohou být odhaleny? Necítím, že by mohly být v té ryzí podobě i pochopeny. Pohled pod mojí peřinu se mi zdá nějak moc veřejný. Na druhou stranu si řikám…. Wtf? Buď mě někdo brere se vším mým trapně zlým a nebo skvěle dobrým, nebo prostě ne. Tak co bych se upejpala? KDO JSI ŽE BY SI MĚL VSTUPOVAT DO MÉHO JÁ? Mám kamarádku, ta si můj blogísek pravidelně čte. Nikdy se mi o tom ani v náznaku nezmínila. TOmu říkám přijetí. Luv it.

    Nikdy jsem nebyla ten, kdo by se jen tak posral. Nikdy jsem nebyla ta, co by se spokojila s tím, že musí být všechno nalinkovaný černou nerozpitou liníí, což je ta správná a jediná cesta? NEVER.

    Za poslední rok, co tuto hranici ve smyslu ,,odhalení,, cítím jsem nebyla moc aktivní, což bylo docela vidět, že? Ale to neznamená, že jsem toho neměla co říct. Právě že měla. Taky jsem toho dost napsala…. Ale nezveřejnila. No tak mi napiště, jestli ten zájem really je, jestli na mě budete hodní, jestli mě budete tolerovat a nebudu se cítit jako veřený nepřítel, zvrácený špatňák. Nějaké emailíčky mi přišly, že mám pokračovat, že dlouho mlčím… jen prostě. Nevim nevim. VÁHÁM.

    Zítra je den přemýšlení, zda si zaplatím další roček s mou, svou NINJOU a bez lístosti napálím na internet všechny pohyby v mým mozku, nebo to mrdám a wtf, stáhnu si svý články a budu pokračovat ve WORDÍČKU u sebe na Dellu. Proč ne.

    Uvidíme. UVIDÍME. U V I D Í M E ?

    Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *