Život jako z pohádky. Jsem milovníkem pohádek a vždy jsem se považovala za člověka, který rozhodně není romantikem. Dnes si ale říkám: vždyť ty tajné přání jsou přeci pohádka a ve skutečnosti je to jen jedna obrovitánská romantická představa. O čem já tajně sním? Je to pouze čistá láska a představa dokonalosti v kombinaci se svobodou, která by v reálném světe nefungovala. Právě proto se tomu říká určitě ,,tajné přání,,. Kdyby to totiž tajné přání nebylo, nebylo by to taky zahaleno do těch junikorních třpytek a extrémně přitažlivé představy. Myslela jsem si, že když toužím po tom, aby mě král unesl, jsem ve skutečnosti zbabělá a žiju život, který přišel, ale není to ten život, který bych si vysnila. Asi sem byla docela tvrdá, protože teď si myslím něco jinýho. Pravdou bude to, že všichni tak trochu utíkáme ke svým představám, protože v reálném světě nejsme schopni proměnit sny ve skutečnost. Nejsme schopni udělat ten krok. Proto své tajné přání a sny neproměníme ve skutečnost. Něco se jim upřít ale nemůže. Buď nás chytí do pasti nebo nás popoženou dál.
Mé tajné přání je, aby mě unesl od toho světa, ve kterým žiju. Překvapil mě v práci během busy dnu, kdy jsem krásně oblečená a upravená a nečekám, že se zjeví ve dveřích. Zavřel by dveře kanceláře a řekl mi, že nezáleží na ničem jiném než-li abychom žili naplno, byli spolu šťastní a utekli za hranici reality. Podíval by se mi do očí a řekl mi: ,, Ty víš, jak moc seš pro mě důležitá, že tě miluju a chci tě. Prostě zavři oči, nadechni se a odejdi se mnou.,,
Prodali bychom všechny naše majetky a nemajetky, opustili všechnu tu dobrou práci, kterou jsme odváděli a ty skvělý životy co jsme žili… a utekli bychom. Kam bychom šli? Nechali bychom se unášet, procestovali bychom celý svět, koupili si krásnej dům a byli bychom všude a nikde, ale hlavně spolu proměňovali naše sny ve skutečnost.
No, představa je to hezká až se mi tají dech, ale zároveň děsivá. Tajné přání existují proto, abychom se upnuli k cíli, který je ve většině případů neuskutečnitelný a pohánělo nás to dál? Nebo se trápili představou, která nám ničí život? Máme tak silný pud sebezáchovy a jsme tak neschopní se oprostit od standardu, že nejsme schopni udělat ten krok vpřed. Je to totiž strašný riziko. Co kdyby to nevyšlo? Co kdyby se nám to vlastně po nějaké době nelíbilo? Co kdyby to nesplnilo očekávání? Jsme zrozeni k tomu, abychom udrželi naše jistoty a zapomněli se rozhlédnout.
No a? Podle mě je stále lepší splnit si svá tajná přání i na malinkou chvilku nebo na okamžik, protože život je o prožitcích a radosti. Stabilita a řád je šedá mlha kolem. Chaos, emoce, vášeň a radost je to, co je na světe nejbarevnější a i když to jednou zešedne, nikdy na tu barevnost nezapomenete. Nikdy.
Jednou mi jeden chytrý člověk položil otázku: Kdy naposledy jsi dělala něco úplně nového poprvé? Já jsem přemýšlela a nepřišla jsem na nic zajímavýho, co by stálo za zmínku. Dokonce jsem si uvědomila, že jsem dost dlouho nedělala nic nového poprvé. Pak jsem se na to samozřejmě zaměřila a taky roky přemýšlela a došla jsem k závěru, že dělat něco, co jsi nikdy nedělal je právě to poprvé, které nás snílky dokáže uspokojit. Dokáže tu šedou mlhu obarvit. Vystup ze své komfortní zóny a dělej věci, co jsi nikdy nedělal. Neboj se. Zkus si splnit tajná přání protože jednou moci nebudeš a jednou se z té šedé mlhy už ani nebudeš chtít probudit.
#nebojse #napijse