ze života #RECRUITERA

Já tu práci miluju. Člověk tu recruiterskou skill dokáže zdokonalovat do nekonečna. Každý pohovor je jiný. Ulovit toho správného kandidáta je opojné. Z mých kandidátů se stali obchodní partneři, kolegové i přátelé. S dobrým recruiterem se cítíte skvěle a jako v bavlnce.

Komunikace. Komunikovat.

,,A co byste chtěla dělat?,, -> ,,No, baví mě komunikovat s lidmi.,,

,,A co jste tam dělal?,, -> ,,Komunikoval s klienty,,

,,V čem vynikáte?,, -> ,,V komunikaci,,

Takže, pro všechny z Vás, kteří kdy půjdete na pohovor: Zamyslete se nad tím, co jste touhle větou vlastně řekli? Totální hovno. Už mě to nerozčiluje. Člověk to sice slyší od 98% všech juniorů (bohužel i u specialistů a seniorů), ale chápu to. Nějak odpovědět musej. Občas mám náladu a zeptám se, co si pod tím, že někoho baví komunikovat, mám představit. Jako mluvit s lidma? 😀 Po vyděšeném pohledu, lapání po dechu a odpovědi typu ,,no prostě komunikovat s lidma,, téma opouštím a věřím, že pochopili, že to nemá žádnou vypovídající hodnotu.

To, že někdo umí mluvit neznamená, že naplňuje kompetenci, která se nazývá KOMUNIKACE. Komunikovat totiž skoro nikdo pořádně neumí, a to je fakt. Nejraději bych každýmu doporučila, ať se podívají na to, co tahle kompetence znamená a pak mi vysvětlí, co tím teda myslí. Efektivní komunikace, prezentace a vystupování je věda. Řízení komunikace a správná volba projevu je taktéž věda. Ano, mluvit jste se naučili už jako batolátka.  

Práce s lidmi.

,,A co byste chtěl dělat?,, -> ,, Baví mě práce s lidmi,,

Já spolupracuju s lidskými bytostmi 17 let a rozhodně to neznamená, že si příjemně pokecám, všichni dělají to, co chci a máme lásku pásku na všechny strany. Práce s lidmi je totálně odporná, vyčerpávající, nervy drásající, a to poslední co to je… zábava. Tohle opravdu může vypustit z úst jen ten, kterej snad nikdy nemusel nic prosadit, vyřešit či vyjednat. Jednou jsem měla na pohovoru stážistku. 18 let, sluníčko. Holka chtěla hlavně komunikovat a pracovat s lidmi (muck). Řekla to tak strašně vážně, že jsem chytla výbuch smíchu. Neprofesionální, ale po týdnu řešení sraček, vyjednávání o debilitách a prosazování mých zájmu s klienty, mi přišlo, že spadla snad z Marsu.

Životopis snese všechno:

Tohle je motto všech recruiterů. Smějeme se. Ono ty CV´s vypadají fakt šíleně. Já chápu, že nejsou tvořený profesionály, ale jsou to perličky. Místo životopisu mi přišel například recept na marmeládu – tu vařit umím, nechápu point. Občas přijde třeba i penis 😊.

Jeden specialista měl jako cover přes celý životopis černobílou fotku z hor, jak hulí jointa – ehmmm jako že si toho nikdo nevšimne, když je to světlé a v pozadí? V topu jsou často fotky. Jedna paní v levém horním rohu v místě, kde mělo být foto, měla třeba jen oko – tato fotka mě děsí do dnes. Miluju ty fotky holek v plavkách nebo kluků na party. Ideální jsou také fotky z deváté třídy. Co opravdu zbožňuju? Životopisy na 10 stran textu, to rovnou hodíš do koše. Není čas na romány p*čo. Co mě fascinuje je to, že obecně životopisy nesedí. Člověk prostě pošle do jedné firmy, za 5 let třeba 7 různých životopisů s různou praxí. Teď jen malá osvěta: check životopisu, recruiter zvládne asi za 10 – 30 sekund, vidíme jich ročně tisíce, máme skill. Za prvních 10 sekund zjistím, že to nesedí.

No a teď pár funny stories:

Zažila jsem toho hodně, ale na pár unikátních situací si pamatuju. Třeba jak byla v zasedačce jedna pokažená židle, která se vyklápěla na stranu a když si na ni kandidát sedl, rovnou spadl na zem. Záchvat smíchu na obou stranách. V zápalu pracovního dne jsem na té samé židli o hodinu později hodila čelo i já :D. Poté jsem ji vyměnila.

Typická otázka pro třeba projektové manažery, kteří řídí projekty od začátku do konce.. tedy od A-Z.

,,Pane Nováku, a projekty jste zde řídil od A-Z?,, deset sekund ticho a odpověď ,,G,,. Tak se ptám. ,,G?,, a on mi s klidem říká: ,,ano, do G,,. Hold, každej mozek funguje jinak a já mám přesnou představu, kde začal a kde skončil.

Taky si pamatuju jednoho vývojáře. S těma je kupa srandy. Věnoval se vývoji v oblasti chemie (nebudu vysvětlovat detail). Bavilo mě, jak mi vysvětloval, k čemu se to, co vyvíjí dále využívá.

,,Takže, já vám to vysvětlím. Tohle je sklo (ukázal na skleničku), tohle je dřevo (ukázal na stůl).. no a čemu budete určitě rozumět..hmm… jo, hadr znáte, tím uklízíte. Tak do tohoto materiálu tyto sloučeniny dáváme.,, Asi nikoho nepřekvapí, že jsem se usmála a řekla jsem: ,,Děkuji za vysvětlení, v oblasti uklízení a vaření jsem profík.,,

Obecně spoustu mužů má za to, že ta pinda, co je pohovoruje, vůbec nerozumí tomu, co říkají. Pravdou je, že po tisících pohovorů, návštěvách výrob, technických i vývojových oddělení, dokážu dost dobře popsat většinu výrobních procesů, technologií i nástrojů a systémů. Na poukazování méněcennosti a na nadřazenost mužů jsme jako recruiterky zvyklé. Občas je moc příjemný pocit toho ignoranta po té technické stránce také vydrtit.

Člověk se setkává s obrovským množstvím různorodých lidí, a to je na té práci krásné. Jsou to exoti a je s nimi sranda. Občas narazíte i na totální psychopaty. Výrazní byli dva.

Jedna paní, obchodní zástupce:

JÁ:          ,,Paní Nováková, tak mi povězte, co jste měla na starosti ve firmě XY?,,

ONA:     ,,No obchod, ne?,,

JÁ:          ,,Dobře, a povíte mi o tom trochu více? Co byly Vaše hlavní cíle, s kým jste spolupracovala? Jak jste měla nastavenou svoji práci?

ONA:     ,,Říkám, obchod, však to vidíte v životopisu,, (řekla už značně podrážděně)

JÁ.          ,,Paní Nováková, já jsem si prostudovala Váš životopis. Pohovory slouží k tomu, abychom si trochu více v detailu povykládaly o Vaší práci. Já vím, co dělá obchodní zástupce, ale nevím, co jste měla na starosti vy. Věřím, že to byla moc zajímavá práce. Povězte mi o tom více 😊.,,

ONA:     ,,Chodila jsem po klientech a dělala obchod.,,

JÁ:          ,,Děkuji 😊, a jaké jste měla klienty?,,

ONA:     ,,Tak to je snad jasný, ne? To nevíte, kde se prodávají uzeniny?,,

JÁ:          ,,To víte že vím, ale také vím, že se můžete orientovat na velkoobchody, maloobchody, restaurace. Můžete v rámci FMCG operovat v různých typech businessu. Tak mi povězte, kdo byli vaši klienti?,,

ONA:     ,,No normálně obchody.,, ( řekla, jako bych byla totální kráva)

JÁ:          ,,Paní Nováková, já si nejsem jistá, zda máte zájem se pohovoru na tuto pozici účastnit a povídat mi o Vaší praxi.,,

ONA:     ,, Jo, tu práci chci, však všechno vidíte v mým životopise, tak nevím, co tu řešíme.,,

JÁ:          ,,Účastníte se výběrového řízení. Na pohovoru mluvíte o Vašich zkušenostech. Pokud nemáte zájem se mnou tyto informace sdílet, je naše schůzka bezpředmětná.,,

  …… paní vstala a odešla. No, pohovor může trvat i pět minut.

Jeden pán, manažer:

Tohle bylo poprvé a naposledy, kdy jsem měla na pohovoru strach. Klient vyžadoval manažera, který má super leadership. Dokáže skvěle motivovat tým, propojovat informace z managementu ke všem zaměstnancům ve firmě a je to fajn šéf, který chápe, jak pracovat v týmu žen.

JÁ:          ,,Jaký jste šéf?,,

ON:        ,,Vždycky za mnou stály výsledky, když někdo nepracoval jak měl, letěl. Když měl někdo nějaký problém, letěl.,,

JÁ:          ,,Dobře, jak Vás vnímali Vaši podřízení?,,

ON:        ,,Asi dobrý. Ti, co byli normální měli klid. Na ty ostatní jsem byl pes,,

JÁ:          ,,Informoval jste svůj tým o tom, kam jako firma směřujete, co plánujete a jaké máte strategie?,,

ON:        ,,Nikdy, lidi mají makat a né se starat o věci, který se jich netýkají,,

Recruiterka začala oponovat, a to si jako žena přece dovolit nemůže. Oponování je ale součást pohovoru a ověření, jak kandidát přijímá zpětnou vazbu a jakým stylem argumentuje.

JÁ:          ,,No a nemyslíte si, že třeba společné poslání může tým motivovat a přivést k lepším výsledkům?,,

ON:        ,,No a co vy o tom víte? Vy jste někdy řídila firmu?,,

JÁ:          ,,Neřídila, já na pohovoru ověřuju zkušenosti kandidátů v oblastech, na které se orientuje můj klient. Já nehodnotím Vaši práci. Já se ptám na Váš názor. Pojďme dál. Měl jste nějaké podřízené ženy?,,

ON:        ,,Ano, asistentku, byla to slepice, furt bulela,,

Recruiterka začala být nasraná, už věděla, kam to směřuje. Doptávala se na jeho spolupráci s tou ,,ubulenou slepicí,, a na jeho despotický styl řízení dál, až došlo na:

JÁ:          ,,Jak dlouho jste s ní pracoval?,,

ON:        ,,Dva roky, ale byla totálně neschopná.,,

JÁ:          ,,Uvědomujete si, že Váš tým je Vaše vizitka?,,

Mlčel a nabíhala mu žilka. Začal po mně křičet a mluvit o tom, jak lidi nechtěj makat, lidi nejsou normální, já nejsem normální. Agresivně se ohradil, že se ho ptám na věci, o kterých jako mladá kráva (doslova) nemám ani tušení a poučuju ho o tom, co je a není dobře. Zeptal se, zda vůbec umím dělat svoji práci. Pamatuju si, že se mě i zeptal, jestli vím jak se dělají pohovory. A já měla pocit, že přeskočí ten stůl a jednu mi vrazí. Opravdu řval.

JÁ:          ,,Pane Nováku, na rovinu Vám teď řeknu, jak se cítím. Mám z Vás strach a rozumím Vaší podřízené, která plakala. Není mi příjemné, jak se se mnou bavíte. Nebudu se vyjadřovat k tomu, co jste mi teď řekl. Víte, já Vás nehodnotím, nepoučuji, já jen kladu otázky. Vytáčíte se tu sám a vytáčíte se tak hodně, že tu po mě křičíte. Uvědomujete si to?,,

Pán mlčel, tak jsem pokračovala.

JÁ:          ,,Můj klient si přeje manažera, který je (bla bla bla), podle toho, co jste mi řekl, to není nic pro Vás. Pojďme se domluvit, že se s Vámi spojím v případě, že budu mít roli, která bude lépe odpovídat tomu, co preferujete. Souhlasíte?,,

Uklidnil se, rozloučili jsme se a odešel. Byla jsem hrdá, že jsem to hovado zkrotila. Kolegové už čekali za dveřmi, že do tý zasedačky vletí jako vysvoboditelé.

Na pohovoru jsem kandidáty rozplakala, rozesmála, znejistila i šokovala. Některé kandidáty jsem rozebrala tak, že mi volali a ptali se mě, jestli u pohovoru selhali, že asi řekli to, co neměli. Neselhali. Každý vystupuje tak, jak jen to nejlépe zvládne.

To, že se dokážeme správně zeptat, neznamená, že hodnotíme to, co nám říkají. Bereme to pouze jako informace a fakta, ze kterých skládáme puzzle. Každý dílek jde nějak napojit a jsem si jistá, že někde bude sedět.

Tipy na závěr. Když se zeptáte kandidáta dvakrát na tu samou věc, poprvé Vám odpoví to, co má připravené. Podruhé Vám řekne pravdu. Tohle se využívá například u zjišťování důvodu odchodu od přechozích zaměstnavatelů. To Vám tak kandidát řekne, že se chtěl posunout a naučit něco nového a pak z něj vyleze, že udělal průser za 12 mio a na hodinu byl propuštěn. Hold nákupčí nesmí bejt zkorumpovanej. Tohle jde našim politikům, který naštěstí pohovorovat nemusím.

#nekoušeme